64, přesně tolik roků uplynulo od odjezdu posledního vlaku se Sudetskými Němci z naší vlasti.
My co jsme spolužití s nimi nezažili asi ani nechápeme rozměr onoho činu, kdy ze tří milionů Němců u nás zde zůstalo pár tisíc. Nesvačilka byla vždy obcí ryze českou, ale Brno bylo Německou baštou. V našem okolí byly neblíže Německé obce Vojkovice, Modřice, Želešice, Přízřenice a Heršpice.
Přesun byla akce potřebná, došlo k uklidnění v Evropě, ale za její provedení se musíme stydět. To vychází najevo, až po desítkách let a mám dojem, že je to pravdivé. Ti co to zažili se stydí jen o tom vyprávět. Nám co jsme to nezažili to stěžuje si udělat správný názor. Oni i jinak chytří páni novináři do tohoto nehezkého svinstva moc nevrtají, přestože tam zahynulo více lidí než v populárním komunistickém teroru (u nás).
Nemám důkazu o účasti Nesvačiláků na těchto akcích, jen chci vyslovit svoje odsouzení k způsobu provedení odsunu.
Stále platí „co scejs, tos mějs“!
VL
2024 © 