Ukončené svátkové období nabídlo v mediích desítky, ba stovky příběhů. Pohádkových i děsivých. Všechny měly určitě prapůvod ze života kolem nás. Život se točí stejně jako zeměkoule, stále dokola. Příběhy překračují hranice času i místa. Neuvěřitelný příběh sledujete na obrazovce a přitom ten samý se právě odehrává, třeba u sousedů.
Dívka ze selské rodiny se provdá za mladého, fešného sedláka. Mladého muže jenž je přímo prototypem selského rodu. Furiantský sedlák, co si nenechá poroučet, prošlechtěný generacemi pracovitých předků. Jak má být, přichází po svatbě i dědic rodu a i dcera. Na gruntě jenž ze silnice je jen nízká chalupa z kotovic, je však ve dvoře honosný chlév pro všechna hospodářská zvířata a v zahradě nová stodola na obilí se spoustou strojů. Stavěno typicky selsky-vše pro hospodářství, my se uskrovníme. Starý sedlák pomalu předává hospodaření mladému. Jenže nenadálá, rychlá choroba udělá z mladé, přivdané selky, vdovu. My dnes jen těžko chápeme výraz přivdané, ale nebyla to růžová situace. Mladá paní s dvěma malými dětmi na gruntě kde ještě vládne starý sedlák. Bez okolků musí být zajištěn chod gruntu a na to nemohla nikdy zůstat žena sama. Tak jako divadelní Maryša zacelila díru na gruntu, tak to samé se musí stát i v tomto příběhu. Složitější je to vtom že na grunt musí přijít nový muž a ten je vždy hlavou hospodářství, dle selských tradic, i když žena je silný krk jenž tou hlavou otáčí. Starý hospodář je ve složité situaci. Úmorná dřina jeho předků může přijít vniveč provdáním snachy. Než mladičký dědic dospěje, nemusí zůstat z gruntu nic.
Zemřelý, však své furiantství neměl jen tak, zdědil ho. Starý muž prohlašuje že sežene ženicha a ani příjmení se nezmění. Furiantsky také tak činí. Snad záměrně je nový hospodář opakem zemřelého. Klidný, tichý úředník. Takový se snad ani na grunt nehodí. Jenže to je mistrovský tah starého sedláka. Ženich je ze vzdálené přízně, grunt pro mladého dědice ohlídá a na práce se najdou pacholci. Grunt, to jsou pole a zvířata na hospodářství je ohromné závaží na krku každého zúčasněného a přináší víc obětí než radostí. Nejsem komunistický agitátor, ale tohoto břímě se lidé u nás zbavili až s příchodem JZD. Další podobné příběhy o desítky roků později, již nekončí svatbou. Nebyla nutnost se starat o pole a zvířata ve stáji.
No vidíte, další variace na Maryšino "téma"
Za zamyšlení stojí o co přicházíme pohodlnějším způsobem života než naši předkové. V přírodě není nic zadarmo. Zbavili jsme se břímě starostí o pole, o živobití. Co za to dáme?
Historie přináší řadu poučení, chceme je poznat a poslechnout jich? Bojíme se jen vyprávět takové příběhy, ale z televizní obrazovky je hltáme, jakoby se nás netýkaly. Týkají, život se točí stále dokola..
Takový příběh jsem si, pro Vás, vymyslel jako úvodník do nového roku.
Tak šťastný a vesely 2010
VL
Na estrankách shlédnuto 89x
2025 © 