Máme konec srpna a zde stále probíhá boj o zrno. Ještě stále nejsou sklizeny všechny obiloviny. Nyní je to již prohraná bitva, jelikož kvalita sklizeného obilí je nyní bídná. Je vhodné pouze na krmení, což je ekonomicky nejméně výhodné. Nejvíce se vyplatí posklízet kvalitní obilí na slad a na osivo. Jejich čas v našich podmínkách již minul. Obilí mnohokráte zmoklo a zase uschlo, čímž vždy ztratilo na parametrech pro dobře placené kategorie. Dokonce i ta sklizeň na krmení bude nižší, jelikož obilí již vypadává z klasů. Sklizeň kombajny je náročnější na zralost obiloviny a na počasí. Dříve bylo nejdůležitější dostat obilí pod střechu nevymlácené. Mlátit se dalo i za půl roku. Při kombajnové sklizni se přihlíží k celkové zralosti porostu na obrovském lánu – na kopečku bývá obilí zralejší než v dolině. Vlhkost obilí je důležitá pro skladování. Počítat se musí s tím, že po výmlatu vlhkost obilí ještě o stupeň se navýší. V začátcích jsme to dělali pouhým odhadem. Počkalo se až „odešla rosa“, vydrolil se klas a hmatem se určilo, zda vyjedeme či počkáme. Později se v Moutnicích objevil přístroj na měření vlhkosti obilí. To vždy jeden kombajn zasekl do porostu asi 100 metrů a vymlácený vzorek rychle vezl agronom změřit. Nyní se používají digitální, velice přesné měřiče. Důležité je také, jak je zaplevelen sklízený pozemek. Nezralá sláma či zelené rostliny při výmlatu znesnadňují protřepávání slámy a tak mnoho zrna spadne na zem, což jsou velké ztráty. Toto při sklizni kosou odpadalo, jelikož se posečené obilí skládalo do mandelů a tam dozrálo a doschlo.
číst dál