Šaratica, náš poklad

Napsal Viťa (») 8. 6. 2010 v kategorii Síň slávy, přečteno: 6599×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a onlinefoto-2644.jpg

Jestliže se někdo diví, že příspěvek o minerální vodě Šaratica zařazuji do síně slávy obce, tak se diví zbytečně. Osobně si myslím, že málo která věc či událost proslavila naši obec tak, jako tato projímavá voda.

Šaratica - a significant source of mineral water

Anotace: Léčivá minerální voda Šaratica je unikátním přírodním produktem, jemuž je v literatuře i mezi odbornou veřejností věnována poměrně malá pozornost. V této práci jsou shrnuty základní informace o minerální vodě Šaratici, týkající se především přírodních podmínek panujících v oblasti jejího výskytu, její geneze, kvalitativních a kvantitativních charakteristik, problematiky ochrany, ohrožení a jejího vlivu na život obyvatel v jednotlivých obcích, na jejichž katastrálním území se zdroje této vody nacházejí.

Abstract: Medical mineral water Šaratica is a unique natural product which is relatively disregarded in the technical field. This bachelor thesis handles basic information about mineral water Šaratica including firstly natural conditions of the surveyed area, genesis, quality parameters, quantitative indicators, protection, potential threat of this mineral water and its influence on inhabitants living in areas where sources of Šaratica are situated.

 

 

Pro tento příspěvek jsem použil bakalářskou práci Michala Oujezdského z Masarykovy Univerzity v Brně:

Obyvatelům obce Nesvačilka způsobovala minerální voda Šaratica v minulosti značné problémy s vodou pitnou i užitkovou. Prostá podzemní voda z některých studní v obci se totiž nedala použít kvůli vysokým koncentracím rozpuštěných minerálních látek ani pro napájení zvířat. Do roku 2001, kdy byl vybudován přivaděč Vírského vodovodu, používali obyvatelé Nesvačilky na praní, koupání a v některých domácnostech i na vaření vodu dešťovou, na kterou byla u každého domu zbudována nádrž.

V 50. letech dvacátého století byl v Nesvačilce nad každou sběrnou studní minerální vody vybudován dřevěný uzamčený přístřešek, který chránil proti znečisťování, a celý pozemek okolo studny byl oplocen. Na zřídelním území také stála gradační věž. Dnešní stav zřídla je poměrně zanedbaný, bez oplocení, gradační věž se nedochovala a minerální voda se zde již 5 let nečerpala. Nejlépe udržované se naopak zdá zřídelní pole Újezd, které je kompletně obehnáno novým plotem.

Z uvedeného vyplývá, že vztahy obyvatel jednotlivých obcí, na jejichž území se Šaratica těží, jsou k této minerální vodě neutrální se sklonem k negativnímu postoji. Se samotnou těžbou obyvatelé prakticky nepřicházejí do styku, avšak např. problémy, které Šaratica způsobovala v minulosti v obci Nesvačilce, či významná omezení výstavby v obci Šaratice jsou poměrně velkými mínusy.

V každém případě je nutné si uvědomit, že vzhledem ke genezi minerální vody Šaratice, která probíhá vyluhováním rozpustných solí v relativně mělké podpovrchové zóně, se jedná v případě této minerální vody o neobnovitelný zdroj. V průběhu let 1955 – 1985 bylo vyprodukováno celkem 60,4 mil. litrů minerální vody o průměrné hustotě 1,020 kg/l, čímž bylo ve formě roztoku z těžebních polí odčerpáno cca 1200 tun minerálních solí, což negativně ovlivnilo potenciál těžebních území. K opětovnému zvýšení mineralizace je možné využít zahušťování Šaratice odparem vody nuceným prouděním vzduchu (viz. kapitola 5.3.3 a příloha 7.), těžbu z vybraných studní o vyšší hustotě minerální vody nebo z nově zbudovaných studní na perspektivních územích.

Historie využití zdroje

Počátky využití minerální vody Šaratice širokou veřejností jsou datovány od roku 1888.  Léčivé účinky této projímavé vody byly známy již od pradávna, avšak teprve koncem 90. let devatenáctého století byl náhodně objeven silnější pramen. Šaratica se oficiálně stává léčivou vodou v roce 1896, kdy c.k. okresní hejtman na návrh c.k. zdravotní rady pro Markrabství moravské prohlásil tuto vodu za léčivou. Zasloužil se o to především brněnský lékař MUDr. František Veselý, který provedl klinické zkoušky založené na chemických a bakteriologických rozborech. Voda byla nejprve distribuována pouze v rámci moravského regionu, brzy si však našla cestu i do Rakouska, Německa a Francie. Export do zahraničí byl přerušen ve 40. letech dvacátého století během válečných událostí v Evropě. Dnes se Šaratica vyváží především na Slovensko, kde si postupem času vydobyla velmi silnou pozici na trhu.

Plnění minerální vody probíhalo od roku 1896 v nově vybudované stáčírně v obci Sokolnice, kam byla voda z nedalekých zřídelních polí transportována cisternami až do roku 1994. Minerální voda z bývalé obce Šternov, jež je nyní součástí města Újezd u Brna, byla plněna v prostorách místní Židovny, které jsou dodnes dochovány, a to pod jmény Otnica, Moravia a Šternovka. Posledním vlastníkem této nemovitosti byla rodina Wolfova, jejíž členové vzhledem k židovskému původu z velké části zahynuli v koncentračních táborech. Od roku 1948 byla výroba minerální vody sjednocena pod názvem Šaratica.

Po znárodnění v 50. letech minulého století byl závod začleněn do státního podniku Moravskoslezská zřídla, s.p. Dne 1.7.1993 přešla vlastnická práva k závodu Sokolnice na základě smlouvy uzavřené s Fondem národního majetku ČR na společnost Helios Ltd. S tímto převodem je také spojena nepříjemná událost, kdy po privatizaci státního podniku Moravskoslezská zřídla nebyla údajně dokumentace zdrojů minerální vody Šaratice z období 1980 – 1998 předána novému majiteli. V letech 1995 - 1996 byla Šaratica plněna do lahví v Luhačovicích a v současné době probíhá stáčení v závodě Ondrášovka, s. r. o., Moravský Beroun – Ondrášov. Vlastníkem práv k využívání této minerální vody je firma MARILA BALÍRNY, a.s.

Producenti přírodní léčivé minerální vody Šaratice v posledních 15 letech:

1993 – 1999         Helios Ltd., Vinohradská 10, Praha 2

1999 – 2002         Helios Praha, s.r.o., Politických vězňů 15, Praha 1

2002 – 2006         Ondrášovka, s.r.o., Ondrášov 36, 793 05 Moravský Beroun

2006 – 2008         MARILA BALÍRNY, a.s., Durychova 101, 142 01 Praha 4,

provozovna Ondrášov 36, 793 05 Moravský Beroun

2008 –                  MARILA BALÍRNY, a.s., Kyjovská 1991/5, 142 01 Praha 4,

provozovna Ondrášov 36, 793 05 Moravský Beroun

Exploatace minerální vody Šaratice probíhá na pěti těžebních polích ze sběrných studní, jejichž počet činí v současnosti cca 235. Počet exploatovaných studní v jednotlivých těžebních polích není stabilní a postupem doby se mění. Jakmile se minerální obsah sedimentů v okolí jímacího objektu vyčerpá, studna se již dále nevyužívá.

Tab. 9. Těžební pole minerální vody Šaratice (převzato: MARILA BALÍRNY, a.s.)

Těžební pole

Počet studní - Povolený odběr minerální vody [m3/rok]

Nesvačilka 106- 360

Újezd u Brna 73- 900

Kalužiny (Šaratice) 39- 360

Luže (Nesvačilka) 11- 90

Těšany 6- 90

 

Hloubka studní se pohybuje v rozmezí 5 – 8 m, maximálně 13 m (záleží na mocnosti vrstvy s vysokým obsahem síranů, která na většině území dosahuje 2 – 8 m). Studny jsou uspořádány do husté šachovnicové sítě, a to zejména vzhledem k malé propustnosti horninového prostředí a malému akčnímu rádiu jednotlivých studní. Studny jsou zděné z pálených cihel na sucho. Jejich průměr, který u základny činí 1,8 m, se směrem k povrchu kuželovitě zužuje a je převeden do dvou kameninových rour, které jsou vyvedeny 0,5 m nad povrch. Studny uzavírá litinový poklop s odvětráním.

Hlavní zvláštností čerpání minerální vody Šaratice je skutečnost, že vhledem k velmi malé propustnosti hornin I. zvodně umožňují jímací studny exploataci pouze ve svém bezprostředním okolí a z důvodu nízké vydatnosti jednotlivých studní není možné je jímat průběžně. Ze studní se voda odčerpává podle velikosti zásob vody a její kvality jedenkrát až dvakrát do roka. Využívá se tedy voda stagnující, s čímž jsou spojeny i bakteriologické problémy, a je proto nutné vodu před plněním upravovat.

Jelikož mají studny malý boční dosah, bylo nutné je budovat velmi blízko sebe, tzn. ve vzdálenostech nepřesahujících 10 m. Pokusem o řešení, které by vedlo k laterálnímu rozšíření jímacích účinků jednotlivých studní, bylo budování horizontálních sběračů, avšak technická a finanční náročnost jejich realizace je neúměrně vyšší než výnos z těžby vody z takto upravených studní. Jako nejvýhodnější způsob rozšíření těžby se tedy jeví budování nových studní na perspektivních územích, kde byly zjištěny příznivé hydrogeologické a geochemické podmínky pro vnik minerální vody (ŘEZNÍČEK, V. – POSPÍŠIL, Z. 1986, 9-12).

Těžba probíhá na základě rozhodnutí Českého inspektorátu lázní a zřídel Ministerstva zdravotnictví České republiky. Od roku 1996 je zaveden systém sledování výtěžnosti a mineralizace jednotlivých studní, která je měřena hustoměrem při odběru, a na základě této dokumentace jsou systematicky sledovány a čerpány jednotlivé studny.

Minerální voda se ze studní čerpá do zásobní nádrže umístěné přímo na těžebním území, kde probíhá její chlorování z důvodu hygienického zabezpečení. Následně je voda odčerpávána do cisteren o objemu 10 m3 a transportována do plnírny, kde dochází k jejímu filtrování přes kalolis (zařízení k tlakové filtraci kapalin) a kontrole obsahu chloru. Následuje mísení vody, vedoucí k dosažení jejích požadovaných vlastností, a dříve zde také v případě potřeby probíhalo její zahušťování v tepelných odpařovačích.

V minulosti totiž byla pro plnírnu těžena i voda s nižší mineralizací, která musela být nejprve zahušťována odpařováním na gradačních věžích přímo na těžebních polích a následně i v tepelném odpařovači v plnírně. Zahušťování na gradační věži, využívající pro odpařování vody vhodných atmosférických podmínek, se však dnes již nevyužívá, a to kvůli vysoké pravděpodobnosti znečištění vody pevnými částicemi, biologickým materiálem či mikroorganismy z ovzduší a nízké účinnosti tohoto zahušťovacího procesu, které bylo dosahováno především v chladnějších měsících. Také zahušťování v tepelném odpařovači bylo energeticky velmi náročné a málo účinné.

Gradační věž, lidově zvaná sušárna vody, se nachází v lokalitě Šaratice - Kalužiny, na jihovýchodním okraji obce Šaratice. Jedná se o subtilní otevřenou čtyřpodlažní stavbu, vysokou cca 15 m, obdélníkového půdorysu a sloupové konstrukce, vybudovanou společností Šaratica, a. s. v roce 1945. V minulosti se využívala pro úpravu obsahu hořkých solí v minerální vodě. V současnosti jde o jedinou stavbu tohoto druhu, která se dochovala. Materiál nosné konstrukce tvoří dřevěné hranoly, vyztužení zajišťují železná táhla. V jednotlivých patrech jsou na nosnících osazeny a zatmeleny skleněné desky s rýhovaným povrchem.

Úprava v gradační věži probíhala následujícím způsobem:

Minerální voda Šaratica, která se čerpala z přilehlých studní, případně byla dovezena cisternou z ostatních zřídel v okolí, byla následně přečerpána na věž, kde došlo k jejímu částečnému odpaření vlivem atmosférických podmínek během stékání po skleněných deskách. Zbylá sůl byla ředěna pitnou vodou v ustáleném poměru, plněna do lahví a distribuována. Objekt gradační věže spolu s litinovými poklopy studní představuje doklad ojedinělé výrobní stavby 1. poloviny 20. století. Viz galerie.

V současnosti se k zahušťování využívá tzv. metoda odparu vody s nuceným prouděním vzduchu, popř. její modifikace s externím zdrojem tepla a UV lampou, která hygienicky zabezpečuje proudící vzduch. Místo UV lampy je možné použít také mikrobiální filtr na vzduch, jehož pořizovací náklady jsou menší.Princip úpravy spočívá, stejně jako u gradační věže, v odpaření určitého podílu vody, avšak riziko sekundární kontaminace je zde výrazně sníženo.

Vlivem mělkého průsaku atmosférických vod úrodnými půdami zkoumané oblasti dochází k mikrobiologické kontaminaci minerální vody Šaratice již ve studnách, proto je nezbytné vodu hygienicky zabezpečit. Tento problém je dnes řešen dezinfekcí chlornanem sodným, který se dávkuje do zásobních nádrží na těžebních polích. V 10 litrech minerální vody Šaratice se rozpouští 500 ml chlornanu sodného, který se rovnoměrně rozstříká po hladině vody v nádrži. Norma na koncentraci chloru v Šaratici je stejná jako předpis pro pitnou vodu, tedy 0,1 - 0,3 mg chloru na litr vody. Dnes jsou již důkladně propracovány metody mikrobiální filtrace a hygienického ošetření Šaratice UV lampou a jejího následného stáčení pod ochrannou atmosférou CO2, takže chlorování bude pravděpodobně brzy těmito novými postupy nahrazeno. Účinnost minerální vody Šaratice na lidský organismus se po úpravě UV zářením nemění, zabezpečit mikrobiální stabilitu takto ošetřené vody v láhvi po dobu minimální trvanlivosti je možné sycením CO2 při stáčení. Při pokusu, kdy byla Šaratica během stáčení sycena 3,8 g/l CO2, klesla hodnota pH z 6,8 na 5,2, zlepšily se senzorické vlastnosti výrobku, jelikož byl odstraněn chlorový zápach, a bublinky CO2 ve vodě působí navíc osvěžujícím dojmem (URBAN, J. 2002, 5).

Tab. 10. Těžba minerální vody Šaratice po 2. světové válce (převzato: URBAN, J., 2002, 4; Český inspektorát lázní a zřídel)

rok

vytěžené množství [m3]

1949 980

1962 2560

1976 1620

1983 1680

1998 1120

1999 980

2001 800

2004 615

2005 535

2006 417

2007 441

2008 304

 

Tab. 11. Čerpání Šaratice na jednotlivých těžebních polích v letech 2004 – 2008  (sestaveno podle: Český inspektorát lázní a zřídel)

Těžební území

Produkce [m3/rok]

Kalužiny - Újezd - Nesvačilka- Nesva.-Luže- Těšany

2004 77,5----- 440 ----- 98-------------- 0-------------- 0

2005 155------ 380------ 0---------------- 0-------------- 0

2006 98,8----- 319------ 0 ----------------- 0------------- 0

2007 183------ 224,5 --- 33,2----------- 0-------------- 0

2008 217------ 86,5----- 0 ----------------- 0------------- 0

 

Mezi perspektivní území patří především oblasti jihozápadně od obce Nesvačilka, jihozápadně a jižně od obce Moutnice a prostor mezi křižovatkou silnic Šaratice - Těšany, Újezd - Otnice a těžebním polem Kalužiny. S dalším rozšiřováním těžebních polí se však dle informací získaných od zástupců provozovatele neuvažují

Image004_4

 

Tak toto je část bakalářské práce z roku 2008 o vodě jenž nás proslavila a byla i prokletím našich předků. Do síně slávy patří, i když ta její sláva je dost slaná.

VL

Navštivte i fotogalerii o této vodě.

 

 

 

 

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Vlastimil Uhlir z IP 93.99.185.*** | 14.6.2010 00:22
Velice pekny a zajimavy clanek. Dekuji za nej.
Vlastimil Uhlir z IP 93.99.185.*** | 14.6.2010 00:33
Jen mne nesedi ta hustota v kg v teto vete:
celkem 60,4 mil. litrů minerální vody o průměrné hustotě 1,020 kg/l, čímž bylo ve formě roztoku z těžebních polí odčerpáno cca 1200 tun minerálních solí,
Viťa | 14.6.2010 07:22
Bravo Vlasto, jsi pozorný čtenář, jen by mne zajímalo zda byla tak pozorná i oponentka této práce.
David z IP 109.107.200.*** | 7.6.2013 10:07
Co na tom nesedí?
Voda má hustotu cca 1 g/ml = 1kg/l.
Minerální voda má hustotu 1,020 kg/l = cca 20 g min. látek v jednom litru.
Vytěžilo se 60400000 litrů (kg) vody  * cca 0,02 kg min. látek = 1208000 kg min. látek = 1200 tun.
Anet z IP 2a00:1028:83ca:*** | 27.8.2015 14:08
Co se týče hustoty, nevím zda jsou informace pravdivé či ne, ale obaly to dnes všude žije. Není to jen balená voda, ale i třeba kanceláře www.ebal.cz/


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel sedm a tři