Tento prastarý příběh se mi vybavil, když jsem uzřel jednu kand......
Je dáno, že každé lidské společenství vůdce má. Je požehnáním pro národ, když Bůh sešle vládce moudrého a spravedlivého svému lidu. V odměnu je lid Bohabojný a pracovitý. Ne vždy se stane, jak si Bůh přeje. Vládcové i lid převrací zákony.
Byl v zemi Edom král a vládl zemi dlouho. Lid už zapomenul jeho pravé jméno a znali jej pouze jako Modlícího. Zbožný dle rodu byl převelice, že nenašel ženy k sobě pro neustálé motlitby. I panování bylo na obtíž. Království nevzkvétalo a lid ztrácel víru ve šťastný život nových pokolení. Země byla rozebrána těmi, co namísto motlitby, královské statky skupovali.
Stalo se, že Modlící byl povolán na cestu poslední a zůstala zde země s lidem bez následníka. Nutno bylo vybrat nového vládce, moudrého vůdce.
Našel se mezi lidem pracovitý rolník Ezan, že bude lidu vládnout tak aby chyby Modlícího napravil a zemi Edom pozvedl. Lid Ezanovi uvěřil. Nevadilo, že jeho jméno v překladu znamená „ že je od země špinavý“ a on takový byl. Z neustálé práce na polích a vinicích jeho šat barvu půdy měl. Byl však nejen pracovitý, ale i chytrý. Stalo se, že od mrtvého krále dobře půdu nakoupil a tak lid se spolehnul na chytrou vládu Ezana pro lid. Věřili, že dobře nakoupí i pro zemi Edom.
Brzy však pozorovali lidé, že vláda Ezanova je dobrá jen pro Ezana. Moc a vládnutí zatemnilo poslední zbytky zbožnosti Ezana. Nemyslel na lid, myslel na majetek, jenž by ještě uzmul ve prospěch svůj. Pozdě bylo se bránit jeho vládě. Lid trpěl, byl okraden. Útěchu v chrámech nemohl hledat, obilnice tam byly a nádoby s kvasícím vínem Ezanovým.
Lid však doma modlil se pro záchranu a Bůh je vyslyšel. Starý rolník Fao, jenž poslední pole Ezanovi prodal pod nátlakem, že dědice nemá,předpověděl strašnou bouři. Svolal večer lid a šli se v noci modlit na kopec. V tom velká bouře smetla vše co pod kopcem Ezamovo bylo. Jen pevné chrámy vydržely. Velká voda z nich i vše vyplavila.
„Vyčistíme chrámy a na zemi přespíme“ rozhodl Fao. Tak se stalo, že lid poslouchal starého rolníka, v němž zůstala bohabojnost od Modlícího krále a rozum starého rolníka. Vydal se lid země Edom rovnou cestou. Nezapomenul se modlit a také nezapomenul pracovat a to nejen pro sebe. Opravili cesty, mosty, studny pro všechen lid a nikdo krále Ezana nehledal.
Ve velké bouři lid země Ezam ztratil mnoho, téměř vše co vybudoval, ale neztratil víru.
Po těchto zkouškách dal Bůh vládce moudrého a spravedlivého, protože lid Edom si jej zasloužil.
volně převyprávěl VL