Pohledy do historie, to jsou příběhy jenž jsou daleko poutavější telenovel z ranního či večerního vysílání komerčních televizí.
Při sestavování rodokmenu navštěvuji i vzdálené příbuzné a loni v Blučině jsem vyslechl příběh od paní Ivanové, jehož velikost mne ohromila až po čase. Až mi došla myšlenka příběhu. Časově je stoletím zpět, takřka přesně. Příběhu ženy asi nevzdělané, ale přesně vědoucí proč přišla na svět a co svět od ní očekává. I přes nevalné zdraví, byla provdána do jiné vesnice. Na vcelku velké hospodářství. Manželství probíhalo asi dle zvyklostí, přišly dvě děti a zdraví se zhoršovalo. Při třetím těhotenství asi tušila, že může přijít její poslední hodina. To by po ní zůstaly dvě nebo tři děti a manžel-hospodář. V té době nebylo možné žít samotnému muži s malými dětmi a hospodařit. Toto ta prostá žena velice dobře věděla a v mateřských obavách připravovala další život svých dětí i muže. V sousedství si oblíbila pracovitou, selskou dívku a před porodem ji prosila, aby když zemře, vzala si jejího manžela za muže a starala se i o její děti. Přesvědčila ji, že je hodný a bude se mít dobře jako jeho žena. O totéž prosila i manžela. Její předtuchy se naplnily a novorozenec i ona porod dlouho nepřežily. Manžel poslechl a do dvou let byla svatba a ke dvěma dětem přibyly, po létech čtyři další.
Pokuste se večer namísto sledování televize, třeba v teplé posteli, vžít do tohoto příběhu. Kolik by nás bylo schopno podobného jednání? Ta žena neměla valného vzdělání, do čistých šatů se oblékala snad jen v neděli, ale měla srdce a zodpovědnost. Přišla na svět, aby jej obohatila, předala dále, to se jí podařilo.
VL
přeneseno ze stránek www.lont.estranky.cz, ze dne 5.2.2010, přečteno 67x
2024 © 