Dnes v pátek 13., se mi podařilo zdokumentovat existenci bývalého rybníka pod Špidlákem na Borkovanském potoku zvaný Pod Jezírkem. Hráz leží jen asi 300 od hráze Jezírka, ale je dostupná pouze po sklizni, jelikož k mostku nevede cesta. Nová parcelizace ve sloučeném JZD učinila mostek v bývalé hrázi zbytečným. Dříve býval velice důležitý, protože kopec Špidlák, vypínající se na pravém břehu, obdělávali nesvačilští hospodáři. Po hrázi vede i katastrální hranice mezi Nesvačilkou a Těšany. Hráz je obzvláště po sklizni dobře čitelná v terénu.Její délka mohla být až 200m. Spojovala pravobřežní úpatí Špidláku s malým kopečkem na levém břehu, blíže k Těšanům. Snímky pořízené ze Špidláku to dokumentují. Orientaci usnadňuje starý topol, jenž opuštěně odolává větrům pod kopcem. Most, jenž vzniknul na místě bývalé propusti má betonový základ a pravděpodobně dřevěnou konstrukci ze železničních pražců krytých hlínou. Na Borkovanském potoce je jediný tohoto typu. Ono když se v šedesátých letech minulého století narovnával tok potoka tak se již zde s mostem nepočítalo a tak byla vystavěna pouhá náhrada. Ostatní mosty na potoce jsou jeden jako druhý, stejného typu. Tento je tak zarostlý trávou a palachem, že nebýt topolu, těžko by se hledal. Opatrně jsem v trávě našlapoval v obavách, abych neskončil ve vodě. Zábradlí na okrajích chybí.
Tento rybník musel být menší rozlohy než Jezírko, ale asi byl hlubší. Usuzuji tak dle výšky pozůstatků hráze. V terénu je viditelnější než na Jezírku. Přesto byl zanešen úrodným bahnem od Borkovan a Těšan. To se mu stalo osudným. Majitelům Těšan připadlo efektivnější využít plochu pro zemědělství než pro rybářství. Přestože tyto plochy obzvláště v deštivých létech byly zamokřené, tak naopak v ideálních podmínkách dávaly velké výnosy. Dobře se na nich pěstovala nová plodina, cukrová řepa.
Letošní srážkově nadnormální rok jen potvrdil existenci vodních nádrží. Jejich místa se těžko obdělávají pro vysokou zamokřenost a také velký výskyt rákosu. Je to krásně vidět na snímcích.
VL
2024 © 