Dnešní životní kultura nesnese trus zvířat v obci. U obecního úřadu se objevila schránka se sáčky na sběr psích exkrementů, ty už jsou dnes jediné, které nás mohou pohoršovat. Doby minulé byly tolerantnější k pobytu zvířat v obci tudíž i k výskytu jejich výkalů. Zcela běžně se pásly před domy husy s housaty, hejna kachen se pohybovala směrem k vodním plochám a navečer zase zpět. Bez pasáčků, zcela sama. Psi se také volně pohybovali. Ne každý měl totiž svého psa vycvičeného tak aby hlídal jen dům a ne celou ves. Vrata domů, obzvláště v počátcích JZD, bývala stále otevřena a tak pohyb zvířectva byl neregulovatelný. Navážení krmení pro družstevní dobytek, ustájený v domech neumožňoval stále zavírat a otevírat vrata a také některé rodiny tak činili již za soukroma, že vrata se zavírala, jen když se objevili cikáni. To pak byl poplach i bez hlášení rozhlasu. Zprávu roznášely děti po příbuzných na ochranu majetku. Vše co bylo na ulici, rázem zmizelo za vraty, na dvůr.
Onen pohyb domácí drůbeže po vsi byl normální. Využívalo se přirozené pastvy drůbeže na volných, zelených plochách a také se po žních chodilo pást kachny a husy na strniště. Tato zvířata totiž dokázala perfektně vysbírat kdejaké spadené zrno a i plevele. Na pastvu na strništích se musela hejna doprovázet, ale na vodní plochy chodila sama, automaticky navyklá od rodičů. Vše byl totiž domácí odchov. Hejna se nepomíchala. Spíše hrozilo, že dospívající kačeři či houseři se servou (stejné jako u lidí). JZD používalo pojízdné kurníky se slepicemi. Ty se přesunovaly na sklizená pole a zůstávaly tam i týden. Pouze se přivážela voda a odvážely vejce. Ráno musela pracovnice slepice vypustit a večer zavřít do kurníku. Lišky o další dravci by si na slepicích dobře pochutnali.
Po vybudování velké drůbežárny v Opatovicích chov slepic v JZD skončil. Přežil pouze v domácnostech, ale i tam už dnes jsou dvory bez slepic. Těch pár hejn co zůstalo do dneška má každé ohrazeno pár metrů čtverečních v zahradě, aby nešpinilo dvůr. To slepice uměly parádně.
Veřejné prostranství bylo opravdu veřejné a bylo to na jeho stavu znát. Husenců, kačenců, slepičinců, kobylinců, kravěnců a všech dalších exkrementů neúrekom, by řekli Slováci. Do toho peří, sláma seno. Jen na velké svátky a hody se dělal větší úklid. Dnešní vzhled obce je neporovnatelně hezčí než za mého mládí.
Na úvodním snímku je pojízdný kurník z publikace " Nová vesnice" z roku 1956.
VL
Na snímku rodiny Holečkovy a Elišky Hrouzkové najdeme kurníky ukryté za stromy záhumenku v drůbežárně.