Zájem o dějiny rodu nepřichází z hůry a okamžitě. Je to pomalý plíživý atak historie, nálezů různých artefaktů dokládající jak žili rodiče, dědové a jejich rodiče. Najdete je na různých a často nečekaných místech a v nečekaných souvislostech. Uvedu dva malé příklady.
Stará skříň po rodičích. V dětství jsme tam měli vyskládané oblečení. Nikdy jsem si nevšimnul ničeho zajímavého. Po čase se dostala skříň k nám na č. 33 a hodila se do garáže na různé „důležité“ věci, jenž bylo záhodno uschovávat pro případ potřeby. Naznal jsem, že by bylo dobré odstranit dveře. Při odšroubovávání pantů dveří jsem nahoře v rohu objevil tužkou a tvrdou rukou psaný zápis o narození mé matky a jejího bratra Vladimíra. Děda Sedláček, aby to nezapomněl, tak si to poznamenal do skříně. Na poznámkový blok on nebyl zvyklý, jelikož školní docházka u něho skončila díky světové válce v páté třídě. Jako nejstarší muž v rodině se musel starat o hospodářství. Ano starat se o hospodářství v deseti letech. Otec válčil za císaře pána. Ruku měl těžkou na psaní, ale veselé srdce celý život.
Zápis o jeho narození jsem objevil ve starém kancionálu. Zápis na prvním listu je zatím neodhalen (možná jde o moji prababičku), ale na druhém je zápis o narození tří dětí z počátku 20. století. Jde o sestru dědečka Sedláčka, jenž je pochován v Měníně. Druhý je zápis o dědečkovi. Kouzelný je název měsíce narození- řína. Třetí zápis je dramatický doklad, že právě při narození tohoto bratra došlo k úmrtí matky i tohoto kojence. Je to zatím jediný doklad o jeho životě. Tak málo po něm zůstalo.
Je třeba se dostat do matriky na uvedené roky. Problém je, že na internetu nejsou tyto léta zatím přístupná. Pátrám dál. Možná narazím na nějaké staré fotografii na další poznámky. Je to docela drama, listovat starými dokumenty. Nevyhazujte je!!!!! Po čase můžete litovat.
Tyto nosiče dat jsou spolehlivé na věky, jen když je sami nezničíte.
VL