Za dnešní problémy může ta nenápadná vila na úvodním snímku. Stojí na chladném severu, v Islandském hlavním městě.
Ne! Nezbláznil jsem se. Jen vám předkládám další důkaz, že každý den je důležitý a rozhoduje o dalším směřování našeho bytí na tomto světě.
Důležitý krok k demokratizaci v naší vlasti byl udělán 11. 10. 1986 v oné vile zvané Hövdi, když Sovětský vůdce začal jednat s Americkým presidentem Reganem o snížení atomových raket v Evropě. Já osobně se skláním s hlubokou úctou k odvaze Michaila Gorbačova přistoupit k tomuto jednání. Jako první Rus pochopil, že studená válka k ničemu nevede a komunismus je utopie. Hospodářsky zdecimované „socialistické společenství“ nutně potřebovalo východisko ze své slepé uličky. Bohužel v Rusku byly silně zastoupeny síly, jež nechtěly připustit politickou porážku a ztrátu světovlády.
Gorbačov pomalu přistupoval na demokratizaci a vedl na Rusko neskutečně realistickou politiku. Jednání na Islandu nepřinesla žádné hmatatelné výsledky, ale byl to začátek sbližování. První krok k důvěře. Konečně i my obyčejní lidé jsme nabyly přesvědčení, že svět se mění, že bude lepší pro nás a ne jen pro komunistickou stranu.
Nebýt onoho jednání ve vile Hövdi, mohli jsme se mít jak na Kubě či v severní Koreji. Nemusely byste mít dnešní starosti, ty by za Vás přebrala strana a vláda spolu se svazáckou organizací. Řada by byla v armádě a ostatní na bramborových brigádách. Nemusely byste se otravovat s cizími jazyky, postačila by jen ruština. No prostě vše by bylo jinak. Jak to si může každý představovat. Docela by mne zajímaly vaše představy.
VL