V podtitulku těchto stránek mám citát…dědictví otců, zachovej nám Pane. Kdo neznáte, jde o slova hezké kostelní písně o Moravě. Citát není myšlen materialisticky, ale duchovně. Obzvláště založením JZD došlo k radikální změně způsobu života na vesnici
Změna je doprovázena i změnou myšlení obyvatel. Dříve se zkušenosti o životě, hospodaření přenášel v rodině z generace na generaci. Změna jenž zažili mojí rodiče tvrdě zasáhla celou jejich generaci. Celá jedna generace ztratila možnost předat své zkušenosti svým následníkům. Sami se museli orientovat v nových poměrech. Mnohdy se nám zdály jejich zkušenosti předpotopní, zastaralé, překonané. Sám jsem se přesvědčil, jak jsem se mýlil. Měli a mají nám co předávat. Máme se čemu učit. Učit se životu. Ne zběsilému běhu za kariérou, penězi a kdo ví, čím vším chceme rychle naplnit svůj život. Jejich dědictví je starost o rodinu, příbuzné, víra v život dalších generací.
Materiální dědictví je každou generací vždy překonáno. To je zákonité. Nad tím duchovním dědictvím, se alespoň zamyslet.
Přináším Vám obrázek klasického selského dvora. Od žádných nuzáků. Na Nesvačilku větší hospodářství, dobrého sedláka. Tak to vypadalo takřka na každém dvoře v roce 1956. Ještě více vlevo není vidět suchý záchod nad hnojištěm. Měl jsem „to štěstí“ to zažít. Na dnešní dobu nepořádek. Tenkráte normální věc.
VL
2024 © 