Předesílám, že nejde o erotické čtení.
Šoustání je místní výraz pro konečnou úpravu klasů kukuřice na zimní uskladnění.
Na poli se klasy vylámaly ze stonků a převezly se na kryté místo, většinou to býval průjezd domu či stodola. Plný vlek kukuřičných klasů je docela deprimující pohled, při pomyšlení, že se musí umístnit, odlistěný na dobře větrané místo. Právě ono zbavení klasu listí, je to šoustání. Z asi deseti listů na klasu necháte pouze čtyři, ty shrnete nahoru a svážete dva klasy k sobě. Svázané klasy dáváte na zem křížem jednu dvojici přes druhou, až vám vyroste pěkná věž. To už jste zcela obložen odtrhanými listy. Je vám u toho docela teplo. Ono se to dělávalo večer, při světle žárovky. Přes den nebyl čas na takovou práci. Bylo nutno využít hezkého počasí a úrodu dostat domů. Zapojovala se celá rodina i s dětmi. Chodilo se vypomáhat i rodině.
„Jdu na šoustačku“ byla docela zajímavá věta, ale šlo o docela zdlouhavou práci.
Já zde používám výraz kukuřice což je Nesvačilsky nesprávné. Zde se používal výraz „turkyň“. Někde jsem četl, že to souvisí s dobou rozšíření této plodiny za tureckých válek přišla z Balkánu, tato Americká plodina, zde hojně pěstovaná. Jsou zde pro ni velice vhodné klimatické podmínky.
VL
2024 © 