Ta včerejší zpráva z Bratislavy mne vyděsila. Hrozný čin.
Dnes už tak vyděšený nejsem. Po zveřejnění jen pár doplňujících zpráv a je mi jasné, že něco podobného se dalo a dá očekávat i u nás. Vyčleňuje-li se ze společnosti skupina osob a dělá si, co chce v rozporu s majoritní společností, jenž musí jen brát ohledy. Musí zákonitě dojít k tomu, co se stalo v Bratislavě. Snad to nelze ani omluvit, ale představte si pocity člověka, jenž je navyklý na kázeň a pořádek, disciplínu z vojenského života a má sousedy, kteří ani jeden jeho návyk nemají. Nemá se kam dovolat, aby byl v domě klid a pořádek. Neustále jsme všichni, i on masírování o toleranci atd. a, tak mu jednou rupnou nervy. Stalo se tak včera. On je pouze oběť politiky zavírání očí před cikánským rasizmem a neřešením problémů spojených s cikány ve všech sférách společnosti.
Jenom malý příklad z dnešního rána. Nástupiště v Brně před Grandem. Před šestou tam čekalo padesát lidí na autobus. Jen jeden si uprostřed davu zapálil cigaretu a vychutnával si pohled na gádže. Vajgl na zemi, alespoň zašlápnul a s úsměvem pozoroval rozpaky kolem stojících. Dobře věděl, že si na něj nikdo netroufne, vždyť by to byl jistě rasizmus mu něco vytýkat. Byl to cikán.
Připravme zákony pro všechny, nebo se připravme na takového střelce i u nás. Přivírat oči před darebáčky se nevyplácí.
VL