Snad dvě desetiletí zvonívala na zvon obecní kapličky „Mařenka“ Husáková z č.69, jenž to převzala po svojí tchýni. Znamenalo to nejméně třikráte denně jít a zazvonit "klekání" (ranní, polední a večerní zvonění vyzívající k pokleknutí a motlitbě Otče náš). Pro neznalé doplňuji, že ještě v pátek se přidává zvonění v 15 hodin a pak se zvoní také umíráček a při pohřbech. Léta to dělávala paní Husáková. Poslední léta (nevím kolik) zvoní automat. I tento přístroj jakoby měl srdce a po smrti paní Husákové se porouchal. Došlo k paradoxní situaci, že nebylo jak zazvonit k pohřbu zesnulé. Zrovna té, která tuto činnost dělávala.
Našli se však lidé, jimž to nebylo jedno a nechaly zvony na její počest rozeznít, naposled. To zvonění patří každému, ale jí ještě více, za tu dlouholetou obětavost pro všechny Nesvačiláky.
VL
2024 © 