..u čtení se mi vybavilo, jak jsme jako děti jely z tábora u hranic do Polska..Polka na hranicích v okýnku na nás ječela: DO KOLEJKY..DO KOLEJKY...!!!! Teď po letech jsem jela stejnou cestou a budova byla opuštěná. Tak jsem si vzpomnšěa jak jsme tam stáli - malí prcci v pláštěnkách..No už je to dávno.
..a ještě kousek možná nemístné básničky
...a tak tu sedíme v tom strašným bordelu,
a tesařskou tužkou tu na starým šindelu,
na konci světa jak děti nejmladší,
píšem tu recept na život nejsladší...
....