Cítíte naprosto správně, že mnoha prostým, nevinným lidem se dálo kruté příkoří, potud je vše v pořádku. Z toho však viníte Napoleona, tedy zastáváte určité stanovisko, které snad má nějaké základy: z něčeho vycházíte, o nějaké důvody tento závěr opíráte. (Tedy aspoň jsem předpokládal, že jej máte nějak odůvodněný.) A já se Vás ptám, jaké jsou, protože vážně pochybuji, že jsou dostatečné a pravdivé. Ke své domněnce mám velmi dobré důvody. Prosím zároveň, abyste mi nepřipisoval názory, které nezastávám! Raději si nejprve přečtěte, co jsem Vám odpověděl především na: napoleon-knihy.blogspot.com/2011/12/cesta-roberechta-briche-na-svatou.html případně na: www.lont.estranky.cz/clanky/historie/napoleon.html a též na: nesvalont.blogspot.com/2011/12/cesta-za-napoleonem.html dříve, než o nich začnete svévolně fantazírovat a řadit mne do jakési vysněné přihrádky. (Viz „…toho vašeho obdivovaného trpaslíka …“.) Podobně jako jsem se já snažil věnovat míněním Vašim.
Nemyslím si o Vás, že byste byl hluchý. Přinejmenším o nářku nevinných již něco – podle vlastního doznání – víte. Zda budete hluchý k mým dotazům a odkazům, záleží jen na Vás. Abychom si rozuměli: nehovořím tu o souhlasu, nýbrž o ochotě zaobírat se i jinými názory (a zejména jejich důvody!), než svými vlastními. K osočení mé maličkosti z hluchoty nevidím z Vaší strany nejmenší důvod a žádám Vás, abyste jej buď uvedl, anebo se takových osočení napříště vyvaroval.
Především mi je nejasné, proč své analogie s ponížením v 1. světové válce nevztahujete na skutečné útočníky (kteří by k něčemu podobnému, vzhledem k výsledkům předchozích střetů, mohli snad mít i důvod – na rozdíl od Napoleona) – tj. císaře Františka a cara Alexandra. Mám podezření, že buď nevíte, anebo neberete v úvahu, že rakouské vojsko vpochodovalo bez svolení a bez vyhlášení války na území Bavorska (francouzského spojence) s cílem napadnout Francii a že o výběru Moravy coby válčiště (nemluvím o okolí Prace, to je pak už něco jiného) ze strany Napoleona nemůže být řeči – sledoval jednoduše ustupující Rakušany a Kutuzova. A je toho ovšem více ...
Jestliže dopředu víte, že budete trvat na svém, ať namítnu cokoli nebo se Vás budu tázat na Vaše důvody jakkoli, nemá samozřejmě smysl v diskusi pokračovat. To by byl opravdu rozhovor s hluchým. Necítím se nijak trapně, že hájím svůj názor (o němž máte, soudě podle Vašich výroků, dost zkreslené představy) – naopak bych se styděl vystupovat jménem jiných, kteří o tom nemají tušení. Zda se někdo přidá na tu či onu názorovou stranu, je vždy jeho osobní úsudek a odpovědnost.
TG