autor: ČT24
Londýn - Říkalo se jí Penny Black a byl na ní vyobrazen reliéf osmnáctileté královny Viktorie. Řeč je o první poštovní známce, která spatřila světlo světa 6. května 1840 v Británii. Neměla ještě zoubky na okrajích a vymyslel ji Rowland Hill. Grafické provedení Penny Black bylo velmi zdařilé a dodnes patří tyto známky mezi nejkrásnější. Byla černá, v hodnotě jednoho penny. Úředníci ji odstřihávali nůžkami či trhali za pomoci pravítka. Dnes mohou poštovní známky vypadat všelijak. Jsou hranaté, kulaté, z papíru, ze dřeva i z plastu. Na českém území jsou známky používány od 1. června 1850.
Otcem první poštovní známky je Rowland Hill
Tvůrce první poštovní známky, anglický venkovský učitel a pozdější generální poštmistr Velké Británie , vymyslel celý nový systém placení poštovného. Zaváděl jednotnou sazbu za doručení dopisu do hmotnosti půl unce (asi 14 g) bez ohledu na vzdálenost k adresátovi. Oproti předešlé praxi měl být poplatek uhrazen předem pomocí kousků papíru tak velkých, aby na nich mohlo být otištěno poštovní razítko, a opatřených lepem, aby je bylo možné nalepit na dopis.
Několik dní po první známce vydala anglická pošta ještě modrou dvoupencovou známku. I když se královna Viktorie dožila 82 let, na známkách nestárla. Až později byla v některých samosprávných britských koloniích zobrazena realisticky jako stará dáma s vdovským závojem. Na první známce nebylo uvedeno jméno země a tato praxe se v Británii udržela dodnes. Země se na známkách prezentuje pouze osobou svého panovníka.
Na českém území jsou známky používány od 1. června 1850
V roce 1843 zavedla známky pošta švýcarského kantonu Curych, třetí známkovou zemí se stalo brazilské císařství. Potom následovaly švýcarské kantony Ženeva a Basilej, USA, Mauritius, Francie, Belgie, Bavorsko, Španělsko, britské kolonie Nový Jižní Wales a Victoria v Austrálii.
Ilustrační fotoNa českém území jsou známky používány od 1. června 1850. Muselo jich být vydáno hned pět druhů, protože rakouská pošta ponechala v platnosti dřívější ustanovení o výši poštovného podle vzdálenosti. První známky samostatného Československa, Muchovy Hradčany v hodnotě pěti a deseti haléřů, vyšly 18. prosince 1918. Platnost starých známek rakouských a uherských skončila sice v únoru 1919, s přetiskem Posta československá 1919 směly být však používány i několik let následujících. Jedna ze známek této emise, čtyřkorunová světle zelená na žilkovaném papíru, patří k nejdražším českým známkám vůbec.
Tvar i materiál je v mnoha státech světa různý
Ne všude na světě ale používají známky standardního tvaru a materiálu. Kromě obdélníčku kolují známky ve tvaru kruhu, trojúhelníku a pětiúhelníku. Sierra Leone a Tonga vydaly známky ve tvaru ovoce.
Také materiál může být různý. Dříve se známky vyráběly z ražené fólie (někdy i ze zlata). Švýcarsko vyrábělo známky částečně z krajek a taky ze dřeva a Spojené státy vyrobily jednu z plastu. Nizozemsko mělo známku ze stříbrné fólie. A na klasické papírové známky se používala řada tiskařských technik, jako je litografie, rytiny, hlubotisk, rytý dekor a web offset printing.
zdroj: ČTK
Známka to je také politický nástroj, ale především nádherný koníček. Má obrovskou výhodu v tom že se k ní můžete i po dlouhé době vrátit. To , třeba u rybiček, již nejde. Zkuste to.
VL
je dobré znát i jiné názory než ten vlastní
2024 © 