Horka posledních dní, kdy teploměr šplhá nad 30°C nutí člověka být doma, v chládku. To se týká však jen těch co nemusí do zaměstnání. Přestože jsem přivyklý být doma dnešní ráno mne vytáhlo ven na malou projížďku na kole. Tady v Nesvačilce je jediná možnost jet polní cestou a to k zřídlu Šaratice. Já se však, za bránou JZD dal doprava směrem k Šinkvicím. Ve fotogalerii najdete pár snímků dokládající pustotu našeho nebližšího okolí. Po asi 1500 metrech pomalé jízdy jsem dorazil k Borkovanskému potoku. Kupodivu v něm opět teče voda a ne bělavý hnus, jak za komunistů. Na tom místě jsem nafotil pár fotek dokladující existenci hráze rybníka, jenž je v publikaci pana Koníčka nazýván Jezírko. Jen kousek dále, asi 300 metrů jsou pozůstatky hráze rybníka zvaného Pod jezírkem. Bohužel to místo je nepřístupné a na fotografii je značí topol, jenž roste u zbytku mostu, který se stal součástí bývalé hráze pod Špidlákem. Reliéf hráze je tam také dobře patrný jako u hráze Jezírka. Možná fotografie dostatečně nedokladují reliéf hráze, k tomu je výhodnější čas když jsou pole sklízena a na nich jsou koleje od strojů, jenž vykreslí profil jako vrstevnice. Dobře jsem se s tím seznámil, když jsem na těch polích sklízel zemědělské plodiny.
číst dál